- je to mnišský řád založený roku 1098, ve kterém žijí mniši podle přísných zásad klášterního života hlásaných Benediktem z Nursie a navazující na benediktinskou tradici.
- V čele řádu stojí generální opat.
- Una caritate, una regula similibusque vivamus moribus (V jedné lásce, v jedné řeholi žijme podobnými zvyky). Tato věta se stala heslem cisterciáckých reformátorů.
- Organizační systém byl v principu na základě rodinných vztahů. Jádro „rodiny“ tvořilo Citaux a čtyři protoopatství (La Ferté, Pontigny, Clairvaux a Morimond). Od nich ostatní kláštery odvozovaly svůj původ.
- V čele této velké „rodiny“ stálo Citaux, jako nejstarší klášter.
- Nové kláštery se do rodiny přidávaly například fundací. Zakladatel, nebo jinak fundátor, dal klášteru věnem půdu, někdy to také byl dar peněžní a nebo dokonce dar ve formě lidí, kteří pro klášter měli pracovat.
- Naopak nový klášter se stal filiací (odštěpením) mateřského domu, takže klášterem dceřinným. Mateřskému klášteru tím vznikala další povinnost. Byla jí každoroční vizitace kláštera, která představovala kontrolu dodržování řehole a pravidel řádu.
- Opat mateřského kláštera (pater abbas) také nastoloval nebo odvolával nového opata, nebo přijímal zpět úřad po jeho rezignaci.
- Nejdůležitějším orgánem celé organizace cisterckých klášterů byla generální kapitula, což bylo zasedání opatů všech klášterů. Generální kapitula se scházela jednou ročně na svátek Povýšení sv. Kříže (14. září). Poprvé se kapitula sešla roku 1116.
- Generální kapitula řešila otázky kolem jednoho nebo i obecně všech opatství, měla dokonce i pravomoc trestat a to i převora nebo dokonce i třikrát varovaného opata. Generální kapitula byla orgánem naprosto svrchovaným. Jejím rozhodnutím dokonce nemohl zabránit ani král Francie.
- Ve 14.stol. uvnitř generální kapituly vzniká tzv. definitorium, což byla rada nejstarších 25 klášterů
Cisterciáci v českých zemích
- První cistercký řádový dům byl v Čechách založen 44 let po vzniku řádu, tedy v roce 1142.
- První cisterciáci však přišli do Čech o rok později.
- První fundace (majetek věnovaný ke konkrétnímu účelu) cisterckého kláštera u nás byla fundací šlechtickou.
- Zakladatelem kláštera se stal velmož Miroslav, který pak klášteru daroval všechen svůj majetek, jelikož sám neměl potomků. Zpočátku bylo opatství v Sedlci vcelku bezvýznamným řádovým domem. Jeho moc však rychle vzrostla díky nálezu ložisek stříbra na jeho pozemcích.
- První cisterciáci přišli do Sedlce z mateřského kláštera ve Valdsasech (Waldsassen).
- Během následujících dvou let byla založena ještě další dvě opatství. První z nich bylo první panovnickou fundací u nás.
- Roku 1144 český kníže Vladislav II. založil klášter v Plasích. Tam přišli řeholníci z mateřského Langheimu.
- Pomuk se stal nejbližším klášterem k Citaux u nás. Filiace (vztah mezi příbuznými v genealogickém ztvárnění rodu) v Pomuku byla vlastně pravnučkou Citaux.
- O životě a postavení prvních cisterciáků se nám nedochovaly téměř žádné zprávy.
- Jejich mateřštinou byla němčina.
- Jejich příchod do českých zemí byl velkou měrou organizován olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem.
Pomuk
Klášter stával posledním odpočinkem členů šlechtických rodů. Tak tomu bylo například v případě Hradiště, jež takto posloužilo Markvarticům, Oseka v němž našli svůj klid Hrabišici a dokonce i ve Vyšším Brodě, kde mají svou hrobku Rožmberkové.
Václav II. se stal roku 1292 druhým českým panovníkem, který nechal založit cistercký klášter. Zbraslavi se měla stát místem posledního odpočinku členů Přemyslovského rodu. K tomu zde byla vystavěna síň s názvem Aula Regia (síň královská). Zde tedy spočinuli poslední Přemyslovci Václav II., Václav III. a Eliška Přemyslovna.
O založení klášterů také čas od času usilovaly i královny. Konstancie,manželka Přemysla Otakara I., která roku 1232 úspěšně založila asi nejvýznamnější ženský cistercký řádový dům v Tišnově. Roku 1323 bylo založeno Staré Brno Eliškou Rejčkou.
(zdroj: http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_12149.html)
