Osobnosti cisterciáckého řádu

Bernard z Clairveaux

Bernard z Clairveaux se narodil r. 1090 ve Fontains ve Francii poblíž Dijonu. Jako mladý byl poslán do školy v Chatillon sur Seine, kde projevil svůj zájem o literaturu, poezii a o oddanost Matce Marii.V roce 1113, ve svých 30 letech vstoupil do cisterciáckého kláštera v Citeaux. O tři roky později byl poslán do Clairveaux, kde působil jako opat. V roce 1120 napsal své první práce De Gradibus Superbiae et Humilitatis a De Laudibus Mariae. Jeho otec byl rytíř. Ten však zahynul během první křížové výpravy.

Bernard se horlivě brojil proti vzdoropapežům, které považoval za zhoubce křesťanské jednoty. Bojoval proti pohanům, prohlašoval se za nepřítele filozofů. Prosazoval však hledání mystické cesty k Bohu. Spojení s Bohem šlo dle jeho názoru dosáhnout v rozjímání a hlubokém osobním prožitku. Z jeho díla velmi často citoval Jan Hus, především ve svém díle Dcerka.

Kritizoval papeže za to, že se stará především o světské záležitosti, a to navíc vojenskou cestou. Byl papalistou, uznával důležitost a oprávněnost papežské funkce, nikoli však jeho zásahy do politického a nenáboženského dění.

(Zdroj:http://buh.kvalitne.cz/krestanstvi/vypisky/pocatkyscholastiky.htm)

Poté co Bernard vyrostl, stal se jedním z nejvlivnějších mužů křesťanství. Byl dokonce vlivnější než papež.Nicméně nikdy během svého života nikdy neztratil svou oddanost Matce Marii a jeho teologické práce nikdy neztratily svůj význam.

Osobnosti benediktinského řádu

Hildegarda z Bingenu (1098 – 1179)

Hildegarda z Bingenu byla německá vizionářka, léčitelka a mniška benediktinského řádu. Přestože se jí nikdy nedostalo řádného vzdělání, byla její činnost natolik významná, že bývá dodnes považována za lékařku, hudební skladatelku a básnířku.

Narodila se 16. 9. 1089 v německém Bickelheimu v rýnském údolí do zámožné rodiny jako desáté dítě. Už od raného dětství mívala různé vidiny a když v 8 letech nastoupila do kláštera Sv. Disiboda u Bingenu, tamní abatyše Jutta ze Spainhemu ji v jejích vizích podporovala. Později podnikla mnoho misionářských cest, po smrti Jutty ze Spainhemu roku 1136 se stala abatyší kláštera. V té době velmi zesílily její vize o hříchu, Bohu, lidské duši kosmu a ona o nich začala psát. Její první kniha Sci vias (Poznej cesty) obsahovala 26 vizí a byla psána v latině. Církev její díla velmi oceňovala, kniha Sci vias bylo dokonce schválena samotným papežem Eugeniem III., ona však církev kritizovala a požadovala její reformu. Zabývala se také lidským tělem a léčivými bylinami, je autorkou encyklopedie léčivých bylin Physica a knihy z oblasti medicíny Causae et curae. Její léčebné metody se používají dodnes, zejména v alternativním léčitelství. Její metody se zakládaly na tom, že lidské tělo musí být v harmonii.

Zabývala se však také hudbou, v díle Symfonie harmonie nebeských zjevení (cyklus 75 písní) shrnula texty pro gregoriánský chorál. V klášteře, který spravovala, se hodně hrálo na harfu, ačkoliv tento nástroj býval spojován se světskou zábavou. Její hudební díla se nedrží obvyklého schématu církevních skladeb, ale jsou velmi náročná a vyžadují velký vokální rozsah. Jedním z jejích nejrozsáhlejších uměleckých děl je alegorická hra Ordo Virtutum (Řád ctnosti), v níž znázorňuje zápas nebeského ducha a ďábla o lidskou duši. Zajímavostí je, že ve hře vystupuje jediná mužská role, jíž je právě ďábel.

Hildegarda z Bingenu založila 2 kláštery: klášter Eibingen u Rüdesheimu a klášter Rupertsberg u Bingenu, kam se roku 1147 se svými jeptiškami přestěhovala. Zemřela 17. 9. 1179 v Rupertsbergu ve věku 81 let. Bývá považována za svatou, ač formálně nikdy kanonizována nebyla, a její názory ovlivňují mnoho lidí i dnes.