Opatství Rajhrad

Dne 4.11.2005 jsme navštívili benediktinské opatství Rajhrad. Mluvili jsme s převorem kláštera páterem Augustinem Gazdou. Stojí v čele kláštera od roku 1997.

převor = je představený kláštera u některých katolických řádů nebo první představený po opatovi (např. u řádů premonstrátů).
páter = otec
___________________________________

Historie kláštera

Rajhrad je nejstarší klášter na Moravě. Byl založen knížetem Břetislavem roce 1048.
Klášter byl závislý na klášteře břevnovském. Od roku 1813 byl Rajhrad povýšen
na samostatné opatství.

První zprávy o současném Rajhradu pocházejí ze 13. století. Jde o dvě listiny - tzv. břevnovská falsa. Jedná se o tzv. darovací listinu knížete Břetislava datovanou 18. října 1045. Druhou listinou je tzv. zakládací listina datovaná v Rajhradě 26. listopadu 1048. Ve 13. století byla obec povýšena na městečko s právem pořádat sedmidenní výroční trh.

Klášter bez újmy přežil rušnou dobu husitskou, stal se tehdy jedním z útočišť pro mnichy z Břevnova. Růstu kláštera pomáhalo udělování privilegií a výsad. Markrabí Přemysl udělil ve 14.stol. Rajhradu svobodu , Jan Lucemburský propůjčil klášteru hrdelní právo, které mu zůstalo 400 let. V polovině 14. století se v klášteře začíná vařit pivo, opat Havel zakládá roku 1465 vinice, ta se stává od roku 1554 symbolem rajhradského znaku. Roku 1623 založil Jiří Vojtěch Kotelík v Rajhradě školu. Škola získala věhlas, „který přesahoval hranice Moravy“.

Do konce 17.stol. měl Rajhradský klášter románskou tvář. Kvůli špatnému stavu rozhodl Placid Novotný klášter přestavět. Vystavěl dvě věže, poté roku 1960 zemřel. 1.10.1687 nabyli rajhradští probošti od papeže Inocence IX.právo pontifikálií, tj. právo nosit mitru, kříž, prsten, berlu.

1721 začala přestavba kláštera do dnešní podoby podle návrhu Giovanni Santiniho-Aichla. Stavba chrámu dokončena 1730, o devět let později vysvěcena. Dnešní klášterní areál nebyl postaven podle původního plánu. 1904 postaven v Rajhradě sirotčinec.

Akce K – akce bezpečnostních orgánů SÚC (státní úřad pro věci církevní), zaměřena na likvidaci čs. klášterů. Proběhala v roce 1950 v několika vlnách. Výsledek: likvidace činnosti mužských a ženských církevních řádů. Akci vedl ÚV KSČ (ústřední výbor komunistické strany Českoslo-
venska). Do centralizačních a internačních klášterů odvezla 2376 řeholníků ze 28 řádů. Druhá vlna nutila představené zbylých řádů k centralizaci „dobrovolnou“ cestou. KSČ obsadili rajhradský klášter, který sloužil jako sklad nástrojů a zbraní. Týden se v klášteře kradlo.
Měl být zavřen i kostel, ale díky lidem z okolních vesnic a jejich pevné víře se nepodařilo tuto silnou tradici zrušit. Roku 1990 byl klášter navrácen benediktinskému řádu. Klášter byl v kritickém stavu. Nyní zde žije 6 benediktinů a převor.

___________________________________

Kulturní život kláštera

První mniši pracovali převážně tělesně, plnili druhou část svého řeholnického programu: labora – pracuj. Mezi tělesné práce patřilo mýcení lesů, truhlářské práce, práce knihařské.

P.Vojtěch – vytvořil samohybný globus s mapami dokonale podrobnými a prokreslenými. Dále je tvůrcem „světových hodin“, určující čas na různých místech zeměkoule. Hodiny ukazují také proměny měsíce a dat.

Členové kláštera vyučovali jako profesoři náboženství,obecného dějepisu a klasické filologie. Neméně významná je literární činnost rajhradských řeholníků. Dr.Pavel Vychodil, ředitel klášterní tiskárny – překladatel a vydavatel řeckého filosofa Aristotela. P.Augustin Vrzal – překládal ruskou klasickou literaturu.Jeho osobní knihovna čítá na 2 500 svazků. P.Maurus Josef Kinder OSB – od roku 1864 správcem knihovny a archivu – věnoval se historickým studiím,zaměřil se na dějiny řádu. P.Václav Jan Pokorný OSB – archivář, byl redaktorem časopisu Hlídka.Od roku 1813 byl osmým opatem v pořadí.V roce 1950 zatčen, internován v Hejnicích,odtud byl převezen na Žernůvku, kde také 2.3.1979 zemřel, byl pochován v Rajhradě. Alexius Habrich – historik, uspořádal brněnské archivy, tiskem vydal I.část právních památek moravských.

Od dob probošta Brancouzského shromažďovali rajhradští preláti umělecké předměty všeho druhu.Velkou pozornost věnovali obrazům.Často jsou uváděna jména proslulých umělců – Rembrant,Van Dyk aj.Většinou šlo o dohady a kopie. Další cenné předměty – berla ze zlacené mědi kladené do 14.stol., dále gotické monstrance, pacifikály, relikviáře a kalichy v renesančním, barokním a rokokovém provedení.

Rajhradští benediktini se výrazným způsobem zasloužili o rozvoj kulturního života Rajhradu v 19. století. Když se roku 1871 mění čtenářský spolek Břetislav (zal. 1870) na Katolicko-politický čtenářský spolek Břetislav, staví se do jeho čela řeholník Benedikt Korčián (od 1883 opatem). Toto společenství se hlavně věnovalo (a věnuje) chrámovému zpěvu, dále pak hudbě a přednáškové činnosti. Rajhradští kněží měli vliv na založení tělovýchovné jednoty Orel v roce 1910.

___________________________________
Klášterní knihovna

Od založení až do roku 1813 podléhal klášter opatství břevnovskému - to komplikuje poznání nejstarších osudů klášterní knihovny. Knihovna existovala již po založení kláštera, byly zde knihy pro řeholní život nezbytné např. lekcionáře (pro čtení při bohoslužbách), evangeliáře, misály (knihy používané v katolické církvi, obsahují modlitby , které přednáší kněz).

Během 13.stol. byl klášter velmi pustošen – Tatary, Kumány Bély IV. a habsburskými vojsky – knihovní fondy značně rozrušeny. K pozůstatkům této
knihovny je Martyrologium Adonis – nejstarší rajhradská kniha.

Ve 14 stol. nastává rozkvět kláštera – knihovna obohacena o graduál a antifonář.

Neklidné 15.stol. Rajhrad nepostihlo a knihovně dokonce přineslo obohacení – v rajhradském klášteře našli úkryt mniši z Břevnova a Broumova. Ze známých osobností zde byli:Václav z Chvaletic, Marek z Broumova – známý Husův žalobce na kostnickém sněmu Jana z Holešova. Knihovna obsahuje mnoho knih i z dob husitských-Táborská kronika Mikuláše z Pelhřimova aj.

Piter z Třebechovic – vynikající badatel,který získal pro knihovnu mnoho cenných rukopisů.
Řehoř Volný – získal pro knihovnu proslulý žaltář vdovy Elišky Rejčky.

Významný knihovník – Viktor Schlossar - za něho zažila knihovna vzácnou návštěvu Josefa Dobrovského, později Františka Palackého. Beda Dudík – položil základ k rajhradské sbírce map.

Období po první světové válce - zásluhou Augustina Vrzala získala knihovna přes tisíc svazků ruských a jiných slovanských knih a časopisů. Ve 2. světové válce byla knihovna značně poznamenána. Když roku 1950 přebírala knihovnu Universitní knihovna v Brně musela být knihovna opravena. Materiálně - opravy oken, stropů, poté následovali opravy po knihovnické
stránce = revize, nově uspořádána knihovna a kompletace časopisů.

___________________________________

Opatský chrám sv. Petra a Pavla

Chrám sv. Petra a Pavla stojí na místě chrámu románského. Jedinou zachovanou památkou z románského chrámu je hlavice sloupu uložená v klášterním muzeu. Chrám byl na délku kratší ve srovnání s dnešním chrámem. S jeho stavbou se začalo na jaře 1722. Chrámovému průčelí vévodily štíhlé věže dosahující výšky 65 metrů. Dnes na tyto věže zbyla jen vzpomínka. Současná úprava věží je vlastně provizorium z roku 1942; při opravě kláštera se věže vlivem bouře a větru i s lešením zřítily. Ve výklencích na průčelí chrámu stojí sochy sv. biskupa Vojtěcha a sv. poustevníka Vintíře. Štít mezi věžemi je ozdoben mozaikovým obrazem Neposkvrněného početí Panny Marie.

Vnitřek chrámu je jednolodní, s vysoko položenými okny. Klenba chrámové lodi je zaklenuta do čtyř kopulí, jejichž výška přesahuje 30 m. Na stěně za hlavním
oltářem je Chór andělů v oblacích s Bohem Otcem se sochou P. Marie Rajhradské, obrovské sochy sv. Petra a Pavla. Freskovou výzdobu kopulí provedl v 18.stol. brněnský malíř Jan Jiří Etgens. Fresky nad kůrem znázorňují oslavu Boží zpěvným a hudebním uměním. Novou fresku v kopuli presbytáře namaloval v roce 1776 Josef Winterhalter z Brna. Na fresce je zachyceno
Proměnění Páně na hoře Tábor. Hlavní oltář je mramorový s dvěma anděly, soškami sv. Cyrila a Metoděje. V chrámové lodi je osm bočních oltářů. Oltáře jsou směrem od kazatelny v pořadí: sv. Ondřej s obrazem. Sochy sv. Judy Tadeáše a sv. Benedikta. Sv. Benedikt s obrazem Smrt sv. Benedikta .V rakvi jsou uloženy ostatky svatého Defenedta. Sochy sv. Mauruse a sv. Placida. Třetí oltář sv. Jana Nepomuckého má sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Oltář sv. Rodiny s obrazem má sochy sv. Davida a Zachariáše. Další oltáře od sakristie: sv. Gertruda s obrazem má sochy sv. Mechtilda a Valburga od Schweigla. Obrazem sv. Benedikta se svou sestrou sv. Školastikou a se sochami sv. Hildegardy a sv. Otílie. V rakvi jsou ostatky sv. Felicissima. Posledním oltářem je oltář Všichni svatí benediktinského řádu a sochami sv. Ambrože a sv. Augustina.

Úpravu nynějšího kostelního kůru s balustrádou navrhl roku 1896 architekt Vil. Dvořák. Varhany z roku 1733 byly roku 1909 modernizovány. V 70. letech 18. století byly kolem kláštera vysázeny aleje. Součástí kláštera byly překrásné zahrady. Uprostřed kvadratury Rajská zahrada, východně od ní zahrada francouzská.

___________________________________

Osudy kláštera v současnosti

Po internaci benediktinů v roce 1950 byla tato památka státem tak nezodpovědně zanedbávána, že nyní musí být na rekonstrukci vynakládány značné prostředky. Klášterní stavby jsou ve špatném a zuboženém stavu. V roce 1997 byl klášter opět osídlen řeholníky a probíhá jeho velmi pomalá obnova. V západním křídle kvadratury kláštera byly umístěny knihy v nevyhovujícím prostředí, avšak v současné době je obnova knihovny dokončena a knihy jsou vráceny zpět na svá místa. V části východního křídla je trvale funkční sakristie a od října 1998 je využívána zrekonstruovaná kapitulní síň s přilehlou výstavní místností.větší část východního křídla slouží pro Památník písemnictví na Moravě. V severním křídle je obnoveno a plně funkční přízemí, ve kterém je farní centrum a další výstavní místnost. Opatský chrám sv. Petra a Pavla je trvale využíván k bohoslužbám.Hospodářské objekty kláštera jsou k různým účelům využívány jen z části. Zbytek, asi 80 %, těchto budov není možné z důvodu havarijního stavu používat. Přilehlé zahrady jsou zdevastovány a jsou pouze ošetřovány sečením. Na jejich obnovu byla za pomoci MÚ Rajhrad zpracována projektová dokumentace "Regenerace zeleně kláštera Rajhrad". Klášteru není bohužel věnována patřičná pozornost, kterou si svým významem jistě zasluhuje.

V Rajhradě byla založena nadace Ora et Labora, která svým programem usiluje o postupnou obnovu celého objektu benediktinského kláštera. Snaží se získávat finanční prostředky na dokončení zajištění statiky i dalších stavebních prací.